Zkuste si nasadit Moudrý klobouk ;)

Chojin Honzin (Vol. 1, Chapter 02)

26. srpna 2015 v 19:03 | Suki |  Chojin
Na začátek
Místo děje: Skrytá shurikenová vesnice (Země Kovu)
Vysvětlivky: ninjutsu [nindžutsu] doslovně znamená ninja techniky; k provedení jutsu je nutná manipulace s chakrou, ve většině případů jsou techniky elementární (voda, oheň, vzduch...), efekty ninjutsu jsou reálné
kunoichi [kunoiči] znamená ninja ženského pohlaví
V této kapitole se objeví: Chojin, Suki, Yogi, Zen, Chidori, Jirka, Šašinka, Razmin, Daisuke, Botan, Lina (poslední tři se už nejspíš znovu nikdy neobjeví) a pár dalších, které ale poznáte lépe až v následujících kapitolách

(Chidori se mi moc nepovedla, o víkendu její podobiznu na 99,9% předělám. Těš se, Chidoro! xD Příště přidám spíš jen takové info o postavách, plus zbylé podobizny.)

S úderem jedné odpolední bylo konečně všech třicet studentů přezkoušeno z teorie. Tři z nich to vzdali, když si vybrali otázku, další čtyři pak když zjistili, že k danému tématu vlastně nemají co říct.
"Téda, Chojine...měl jsi fakt kliku," říkala mu už asi posté Suki Hane, blonďatá kunoichi s čelenkou uvázanou na hlavě. Dělili se spolu o polední pauze zrovna o nějaké oříšky. "Jsem zvědavá, kolik z nás prošlo prvním předmětem."
"Já taky," přitakal Chojin s plnou pusou. Se Suki a pár dalšími se znal už odmala, když spolu chodili ven. Pár z nich bydlelo v takzvaném dětském domově. Vinou poslední Velké války ninjů měla vesnice poměrně dost sirotků.
"Říká se, že až se staneme ninji, můžeme bydlet sami v normálním bytě a nemusíme čekat, než nám bude osmnáct," řekla Suki najednou.
"To by bylo fajn. Je vás tam asi hodně, co?"
"Jo..."
Jako blesk z čistého nebe se před nimi zjevil černovlasý kluk s bílými melíry. Smál se a v ruce držel balíček hracích karet.
"Yogi!"
"Hej vy dva! Nechcete si něco zahrát? Všem z toho čekání už trochu hrabe," máchnul rukou směrem k houfu shromážděných žáků. A měl pravdu, Razmin se točil kolem dokola jako káča obalená mrakem (vskutku jako tornádo), několik kluků se pralo, Šašinka Loncarič fotil všechny a všude, až mu jich Sona s Chidori musely pár vrazit a Mikel Brožů se smál jako šílenec a nikdo nevěděl čemu. Zrovna když Kjuby držel Jirku za límec u košile a vrážel mu pěstí s dokonale chladnokrevným výrazem ve tváři, rozezněl se rozhlas.
"Studenti! Všech třiadvacet z vás, jak tu stojíte, jste ve zkoušce z teorie obstáli a můžete pokračovat dál. Druhým povinným předmětem je ninjutsu. Prosím, sestupte všichni do přízemí a vydejte se na školní dvůr."
Chvilku panovalo ticho. Asi tak dvě setiny sekundy. Pak se všichni nadšeně rozeřvali; nejvíc byl slyšet Razmin.
"Já to dal! Já to mám! Jdu dál, vuhůůů! Vidíte to? Vidíte?!" ječel na lidi kolem sebe.
"Tak nic lidi, dohrajeme to jindy," mrkl Yogi na Chojina a Suki a jako vítr zas zmizel mezi ostatními. Chojin utrápeně vzdychl.
"Neboj, ninjutsu bude v pohodě. Ovládáš vzduch, ne? Když bude větrno, tak ti to trochu pomůže," snažila se ho utěšit Suki.

***

Venku už čekali všichni senseiové, ředitel i kunoichi s brýlemi. Vyzvali studenty, kteří ovládají element země, aby přistoupili.
"Pajana Rautjana, Zen Tišer, Kjuby Megane, Botan Benjiro a Daisuke Danno! Do řady, prosím. Ostatní ustoupí stranou a seřadí se podél budovy. A vy, zkoušení, nechte si mezi sebou trošku rozestupy." Miki sensei chodil sem a tam s bločkem a brýlemi na čtení. "Jako první mi všichni předvedete stené jutsu, jedno z nejzákladnějších, a tím je Prašný sloup. Začněte."
Všech pět začalo skládat ruční pečetě - opice, pes, opice, pes. Najednou ze země vyrazilo pět sloupů, čtyři z nich dorostly výše dobrých dvou metrů, jen jeden měl asi metr. Navíc se místo drobného prašného drolení během pár vteřin celý zlomil v půli a padl na sluncem rozpálenou půdu. Studenti u budovy školy sborově zalapali po dechu, nic vážného se však nestalo. Miki sensei nespokojeně zamlaskal. "Botane, málo ses soustředil. Dám ti otázku. Pokud ji zodpovíš správně, dovolím ti pokračovat a to justsu si vyzkoušet v praxi. Takže - jaké pečetě potřebuješ na vytvoření techniky Prašného bunkru?"
"Ehm," odkašlal si Botan, "Opice, pes, opice a had."
"Dobrá. Slyšeli jste všichni? Předveďte mi to!"
Opět slabé zachvění země, opět pět párů rukou tvořící pečetě. Patero tvarů vyjíždějících z hlubin. Tentokrát se zformovaly pouze dva plnohodnotné útvary, které byly schopné své uživatele schovat a ochránit. Třetí, patřící Zenovi, e ani neuzavřel nad jeho hlavou a vypadal spíš jako prasklé vajíčko. Čtvrtý, Daisukeho, utvořil ještě menší a neforemnější tvar a Botanovi se povedlo opět jen přivolat poloviční sloup. Nikdo nechápal, jak je to možné.
"Hmm...," Miki sensei si mnul bradu. "Je mi to líto, Botane. Teorie ti jde perfektně, ale praxe značně zaostává. Ninjutsu je ninjova základní, první i poslední zbraň. Proto mu přikládáme důležitou roli. Nemůžu tě nechat odmaturovat takhle nepřipraveného."
Chojin vše se strachem pozoroval a těžce polkl. Doton bylo prý poměrně těžké ovládat, to už slyšel. Byl rád, že on sám má Fuuton. Poté, co Botan odešel, dal Miki sensei zbývajícím čtyřem další otázku.
"Teď pozor. Zvedněte ruce jen vy, kdo budete znát odpověď na mou otázku. Sám si někoho namátkou vyvolám. Tak poznám, zda teorii umíte nebo ne. Takže: slabiny a výhody zemního elementu, neboli Dotonu. Kdo ví?" Vpíjel se pohledem do svých žáků a sledoval tři zvednuté ruce.Vyvolal Zena.
"Prosím, země je silná proti elementu blesku. Dobře chrání a izoluje před elektřinou. Naopak jistou výhodu proti ní má oheň, vítr a voda, jsou nejlepší na její poškození, roztavení či jiné znehodnocení. I v přírodě se objevuje eroze, kdy jsou horniny rozrušovány vodou a větrem." Sensei s mírným úsměvem přikývl.

"Achjo, to je nuda!" brblala vedle Chojina Chidori. Pozorovala zemní uživatele a zdálo se, že ji to nějak nezaujalo. "Kdy přijde na řadu oheň?" Chojin si ji prohlížel a prohlásil, že je blázen, protože už tak je dost velké vedro a zkoušky ohně pravděpodobně odloží až na podzim.
"Jsi magor, ne? Nebudu čekat na mojí kariéru ninji do podzimu!"
"Přesně tak," přidal se k ní další ohnivý uživatel, Jim Narcis.
"Ale jo! Dneska už budou svoje techniky tvořit jenom Vodníci a Větrníci, uvidíte!" hádal se dál Chojin.
"Tak to beru," zařval Razmin. "Počkat, cože? Větrníci?!"
"Vodníci!?" vyjekli Suki se Šašinkou.
"Ticho tam!" ztrácel trpělivost Miki sensei. Jediný Kjuby teď dokázel správě odpovědět na jeho otázku, navíc se sensei na přímém slunci začínal dost potit. "Nebo vašim kamarádům všem o stupeň zhorším výslednou známku!"
Konečně bylo po všem a Daisuke tušil, že nejspíš proletí.
"Vůbec mi ty dvě poslední techniky nešly. A teorie? Ha! Ani prd!"
"Vodní uživatelé, nástup," velel Miki sensei v bláhové naději, že se ochladí. "Suki Hane, Šašinka Loncarič, Jirka Diego, Lina Onara. Všichni na mě zaútočíte vodním proudem, jasné? "
"Vidíte?" zahalasil Chojin vítězoslavně. "Vodníci jdou na scénu!"
"A-ale senseii... tady není žádné jezero ani řeka...," namítla Lina. "Na tak strašnou dálku vodu ještě ovládat neumíme!" Byla to pravda, nejbližší řeka byla vzdálená alespoň kilometr a půl od Akademie.
"Lino," nasadil Miki chladný tón, "snad mi nechceš tvrdit, že jako vodní ninja neumíš využít svou chakru k vytvoření vlastního vodního zdroje...?"
"J-já... tak já to zkusím," pípla ona a po čele se jí svezla kapka potu. Chidori se někde vzadu uchechtla.
"Na můj povel... raz, dva, tři, teď!"
A senseie zasáhly tři mocné proudy vody, ledové vody. Málem by zachrochtal blahem, ale ovládl se a protože měl obličej plný vody, nemohl nic říct, tak jen zvedl obě paže nahoru a doufal, že studenti ho pochopí. Pochopili, přestali. Zatleskal jim a sledoval, jak si utírají vodu z obličejů a mokré krky. Všichni kromě Liny. Miki sensei otevřel pusu a chystal se jí něco říct, ona to však pochopila.
"No, mám se ještě co učit. Nevadí, přijdu za rok. Nashledanou."

"Ty lidi na týhle části zkoušky padaj' jak švestky," pronesl Razmin a začal žvýkat žvýkačku s oteřenou pusou. "Ještě že vzduch je všude kolem, takže ho nemusim nutně tvořit pomocí chakry..."

"Kdo mi řekne něco o vodním živlu?" ptal se zrovna sensei. Přihlásili se všichni tři zbylí. "Ano, Jirko?"
"Je spolu s bleskem nejvzácnějším živlem... teda, myslím podstatou chakry. Ovládá ji nejméně lidí. Vodní uživatelé mají zpravidla největší množství chakry a nejsnáze ji ovládají. Pokud v dohledu není vodní zdroj, není pro ně problém ho stvořit z vlastní zásoby chakry, nemám pravdu?"
"Ano, to máš. Ještě něco?"
"Voda má logicky obrovskou výhodu proti ohni a taky proti zemi. Naopak voda nikdy nemůže porazit blesk, je to tak?"
"Hej, hej, kdo taky zkouší koho? Neptej se mě tak pořád. Ale ano, máš naprostou pravdu."
Dále měli všichni vytvořit nevsakující se louže a vodní zvíře dle vlastního výběru. Tady zaškobrtl jen Jirka, neboť jeho chobotnici narostla jen tři chapadla a byla menší než původně zamýšlel.
"Skvělé, vy tři. Doporučil bych vám studium medicíny na tři roky, pokud byste se ovšem nechtěli stát ninji ihned. Vodní ninjutsu má nejblíž k lékařství, které také vyžaduje velké množství chakry..."
"T-to by asi nebylo n-nic pro mě, senseii," podrbal se Šašinka na hlavě a chytil do ruky svůj fotoaparát, který mu obyčejně visel kolem krku. "R-radši bych procestoval kus země j-jako ninja."
"Potenciál rozhodně máte," přikývl Miki souhlasně. "Veďte si u všech dalších zkoušek jako doteď a úspěch máte zaručený. Co jste si vůbec vybrali volitelně?" A podíval se na všechny tři.
"D-dešifrování a taijutsu."
"Já taijutsu a zapečeťování-odpečeťování."
"Já se rozhodl pro pečetě jako Suki, ale k tomu lékařské ninjutsu."
Mikimu senseiovi se rozzářily oči. "No ne, vážně? To je absolutně skvělé, skvělý tah, uvidíš! Zvolil sis dobře, Jirko. Půjde ti to jako po másle!"

"No ne," šťoural se Mikel v uchu. "O čem to tam asi kecaj'? Kdy už přijdeme na řadu my, Blesci?"
"Nebuď prase, Mikeli," usadil ho Lukas, blonďák v bílé košili. Říkalo se o něm, že je nejlepší z ročníku, možná i z celé Akademie, i když podle Mikela tam bylo mnohem víc schopných lidí, třeba on sám.
"Hej, Mikeli! Neřekl bych, že vám říkaj' Blesci, spíš Jiskřičky!"
"Jiskřičky? Chceš si to se mnou rozdat?!"

"Tak vážení," promluvil konečně opět Miki sensei. "Odteď to tu přebírá Fugiki. Jak jistě víte, je to specialista na živel vzduchu a blesku. Takže, kdyby něco, mě najdete ve sborovně. Studenti, kteří mají druhou zkoušku za sebou, mohou zatím odejít. Držte se však prosím v budově školy." A Miki sensei zamířil pryč, následován již vyzkoušenými studenty.

"Achjo! A co jako my, co vládneme ohni? Půjdeme až poslední nebo co? To je teda nefér!" remcala Chidori.
"Já ti to ale říkal," připomněl jí Chojin.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Sára Dracová Sára Dracová | E-mail | Web | 27. srpna 2015 v 17:34 | Reagovat

Pěkné pokračovaní, líbí se mi jak i popisujes živly, mas to pěkné propracované. Těším se na další.

2 Chidori Chidori | 28. srpna 2015 v 0:06 | Reagovat

Vybarvený to vypadá líp jak nevybarvený :D ale překreslit mě můžeš :DDD a rychle další díl!! :D

3 Suki Suki | Web | 28. srpna 2015 v 10:39 | Reagovat

[2]: Proč máš jako avatar mojí Suki? xD

[1]: Děkuju, ani nevíš, jak mě těší, že se líbí :-)

4 Sára Dracová Sára Dracová | E-mail | Web | 31. srpna 2015 v 18:16 | Reagovat

Pěkný nový design. ☺

5 Suki Suki | Web | 2. září 2015 v 9:53 | Reagovat

[4]: Zatím ještě v progresu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama