Zkuste si nasadit Moudrý klobouk ;)

Povídka na téma: Setkání s literární postavou

26. září 2013 v 0:03 |  Povídky
Tak, jelikož mám ještě nějaký ten den čas, rozhodla jsem se něco spáchat i já. Nejprve mě napadlo použít pro setkání někoho z HP, jenže jsem se nemohla rozhodnout koho. Takže jsem si přirozeně vzpomněla na další skvělou supr čupr sérii, mnozí už jistě víte jakou, a to Percyho Jacksona :D Měla jsem hned několik adeptů na setkání... v povídce se dozvíte, koho jsem si nakonec vybrala ;)
Znaky: 97, 88, 55, 90, 91, 59, 92, 28, 93, 91, 94, 99, 34, 92, 44, 95, 64, 61, 56, 85, 91, 46. Celkem 1645.


Zas jedu do školy vlakem. Na uších sluchátka, nevšímám si okolí. Nemohu však nezpozorovat, že si naproti mě kdosi přisedá. Vyhlédnu z okna - právě opouštíme stanici Bohosudov a náhodou přitom zavadím pohledem i o dívku na protější sedačce.
Mít v tu chvíli v puse jídlo, určitě se zadusím. A dvojnásobně proto, že se na mě pokouší promluvit. Pořádně zamrkám a chvíli na ni valím oči. Pak se ve mně naštěstí probouzí dobré vychování, vypínám hudbu a tak nějak tázavě řeknu: "Ahoj?"
"Já jsem Annabeth," říká ona trochu netrpělivě a já už vážně nutně pořebuji obklad na čelo. "Mám tě přivést do tábora."
Ok. Asi se mi něco zdá. Možná je to nějaký hloupý trik, nebo je tu skrytá kamera. Ale pak si všímám jejího nože u pasu. Barevných korálků na krku. Je tam dokonce i jeden prsten. Blond vlnité vlasy, oranžové třičko s nápisem CAMP HALF BLOOD. Dokonale šedé oči, které připomínají vířící bouři. Veškeré pochyby se rozplývají - je to ona! Srdce mi poskočí a s nadějí se rozhlížím, jestli neuvidím dalšího poloboha.
"Jsem tu sama," uhádne moje myšlenky. Není nadarmo dcerou Athény. "Musím si něco zařídit na severu, ale buď připravená, brzy odjedeme."
Brzy jsem na místě a vystupuji. Na vlak už se neohlížím, jen se obávám, zda jsem si to všechno podvědomě nevymyslela. Teď ale slyším rozmlouvat postarší ženy:
"Je podzim a ona si je jenom v tičku! A ty děsné malůvky..."
"Viděla jste ten děsný nůž? Snad to byla jen maketa..."
Haha, maketa. Kdyby jen věděly! S úsměvem na tváři jsem vykročila vstříc zajímavým a nebezpečným zítřkům s nadějí, že konečně pochopím všechno, co se mi kdy přihodilo a kdo je můj pravý otec. Přála bych si Háda nebo Árese.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aliwien Aliwien | E-mail | 26. září 2013 v 14:47 | Reagovat

Tahle povídka postrádá nějakou zajímavou zápletku. Ale třeba mám takový dojem jen já. Taky jsem přispěla svou troškou do mlýna.  Zkus mrknout na Alenkawien.blog.cz.

2 Casion Casion | Web | 26. září 2013 v 15:11 | Reagovat

[1]: Ono na taký krátky počet znakov nejakú skvelú zápletku ani nevymyslíš :D

Annabeth je skvelá, stretnúť ju takto asi by som sa vážne niečím zadusila :D :D

3 Suki Suki | Web | 26. září 2013 v 15:37 | Reagovat

[1]: Aha, a ta tvoje babička a mluvení o přírodě, autech,... zápletku má? Ale no tak! 8-)

[2]: No přesně :D

4 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 26. září 2013 v 18:52 | Reagovat

Je to opravdu skvělé :) Škoda, že má ta soutěž tak málo znaků, docela by mě zajímalo pokračování :(

5 Ilía Ilía | Web | 26. září 2013 v 19:34 | Reagovat

Jo Annabeth je fajn. Sice mi někdy lezla tak trochu na nervy, ale co už. Povídka se povedla! :-D

6 ღ ღ ღSáraღ ღ ღ ღ ღ ღSáraღ ღ ღ | E-mail | Web | 27. září 2013 v 18:44 | Reagovat

Páni, kásné, opravdu se ti moc povedla :-) a ráda bych si přečetla pokračování. (jednou snad bude)

7 annabethchase annabethchase | 27. července 2014 v 12:54 | Reagovat

Bude někdy pokračování :D ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama